Lékař Otto Heinrich Warburg (1883-1970)
Lékař Otto Heinrich Warburg (1883-1970)
dostal v roce 1923 Nobelovu cenu
za objevení základní příčiny vzniku rakoviny
V tomto
následujícím článku je vše řečeno velmi přísně, ale já když se stane, že sním
hodně kyselinotvorných potravin, tak je doplním miskou zeleninového salátu a v
bříšku se pak vyrobí alespoň neutrální směs
Základní příčina rakoviny byla oficiálně
objevena před rokem 1923 a její objevitel za to dostal Nobelovu cenu za
medicínu. Ví o tom jenom malý počet lidí na světě, protože tato pravda je před
veřejností, bohužel, skrývána. V roce 1931, německý vědec Otto Heinrich Warburg
(1883-1970) obdržel Nobelovu cenu za objevení základní příčiny vzniku rakoviny.
MUDr.
Warburg objevil, že rakovina je výsledkem nefyziologického způsobu života.Nefyziologickým způsobem stravování (jíme převážně stravu, která organizmus
okyseluje) a fyzickou neaktivitou se v těle vytváří kyselé prostředí slabě zásobované kyslíkem.Kyselost z buněk vytlačuje kyslík a nedostatek kyslíku v buňkách zase vytváří
kyselé prostředí. MUDr. Warburg řekl: "Nedostatek kyslíku a zakyselení jsou dvě
strany téže mince: má-li někdo jedno, má i to druhé".
Jste-li hodně zakyselení, automaticky vašemu organizmu chybí kyslík; a kdyžvám
chybí kyslík, tak máte zakyselený organizmus. Kyselé prostředí je prostředí bez
kyslíku."Odeberete-li zdravé buňce 35 % jejího
kyslíku, dokážete z ní udělat
rakovinovou buňku za pouhé dva dny", tvrdil MUDr. Warburg. "Všechny normální buňky mají maximální potřebu
kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít bezněj. To je pravidlo bez výjimky".Tkáně s nádorem jsou kyselé, zatímco ty zdravé jsou zásadité
Ve svém díle "Metabolismus nádoru" MUDr. Warburg uvádí, že všechny karcinogenní
formy splňují dvě základní podmínky: kyselost krve a hypoxii
(nedostatek kyslíku pro metabolismus buňky).Objevil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nevdechují kyslík) a že nemohou
přežít v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku. A že mohou přežít jenom s
pomocí glukózy a v prostředí bez kyslíku. Proto nádor není nic jiného, než
obranný mechanizmus, kterého naše buňky používají, aby přežily v
kyselém prostředí, v němž je nedostatek kyslíku.Zdravé buňky žijí v zásaditém prostředí bohatém na kyslík, které umožňuje, aby mohly normálně fungovat. Nádorové buňky žijí v kyselém prostředí chudém na
kyslík.Kyselost a zásaditost organizmu je výsledkem stravy.
Poté, co je dokončen proces trávení, vytváří potrava (dle svého nutričního
profilu) podmínky pro kyselost či zásaditost v těle.Jednodušeji řečeno, zásaditost organizmu závisí na tom, co jíme. Kyselé nebo
zásadité prostředí se měří pomocí pH stupnice od 0 do 14, kde 7 je neutrální
zónou. Od 0 do 7 jde o prostředí kyselé, od 7 do 14 zásadité. Aby naše
buňkymohly dobře fungovat, potřebují lehce zásadité pH, malinko nad 7.U zdravého člověka dosahuje pH v krvi 7,40 - 7,45. Krev se neustále sama
reguluje, aby neupadla do metabolické kyselosti. Avšak některé potraviny krev
okyselují a znečišťují organizmus.
Kyselinotvorné potraviny:
a.. Rafinovaný cukr a jeho deriváty. Je ze všech potravin nejhorší, protože neobsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny ani minerály, nýbrž pouze uhlovodany, které škodí slinivce břišní. Jeho pH je 2,1 (velmi kyselé). Je lépe nahradit stévií, třtinovým cukrem nebo ovocným.
b.. Maso (všechny druhy), vhodné
jsou ryby, všechna drůbež, králík, pokud možno ze dvorka.
c.. Výrobky živočišného původu - mléko, sýry, smetana, jogurty z marketů
atd.,ale ne ty vyráběné farmářsky, nebo bio ty jsou v poloze neutrální.
d.. Rafinovaná sůl, vhodná je mořská nebo Alpská
e.. Rafinovaná mouka a všechny její
deriváty, jako jsou těstoviny, dorty, sušenky, vhodné jsou všechny druhy
celozrnných, špaldových, žitných, kukuřičných.
f.. Chleba bez kvásku. Tradičně vyráběný s kváskem bez konzervačních přísad je
v pořádku.
g.. Margaríny
h.. Kofein
i.. Alkohol
j.. Tabák
k.. Veškeré průmyslové a konzervované
potraviny, které obsahují konzervanty, umělá barviva a
aromata, stabilizátory, modifikované škroby. atd.
l.. Antibiotika a obecně všechny léky.
Zásadotvorné potraviny:
a.. Veškerá syrová zelenina. Některá má sice kyselou chuť, ale v těle se změní a stane se zásaditou.
b.. Ovoce. Například citron dosahuje v těle velmi vysokého stupně zásaditosti (nenechte se zmást jeho velmi kyselou chutí).
c.. Mandle. Jsou velmi zásadité.
d.. Celozrnné obiloviny: jedinou zásadotvornou obilovinou je proso. Všechny astatní obiloviny jsou lehce kyselé, ale ideální strava musí obsahovat i určité procento kyselin, takže je dobré jíst
i obiloviny. Veškeré obiloviny je dobré jíst uvařené nebo jinak tepelně zpracované.
e.. Med. Má velmi vysokou zásaditost.
f.. Chlorofyl. Zelené rostliny obsahují chlorofyl, který je velice zásaditý. Co nejvíce zeleniny farmářsky pěstované.
g.. Voda. Je důležitá pro tvorbu kyslíku. Buďte pořád dobře zavodnění,pijte vodu po malých doušcích po celý den. Voda v plastových lahvích je také kyselinotvorná. Přefiltrovaná voda z kohoutku je vhodná.
h.. Cvičení.
Cvičení pomáhá udržovat zásaditost organizmu, protože rozvádí kyslík po
celém těle. Sedavý způsob života ničí život.V případě,
že už máme nějakou vážnou nemoc je dobré pít šťávy z odšťavňovače, Jsou pro
organizmus lehce stravitelné a vítamíny, léčivé enzymy a minerály naše tělo
maximálně využívá. Vhodné jsou typy zeleniny, které vážnou nemoc léčí. Chemoterapie
neléčí, nýbrž zhoršuje kyselost organizmu. Chemoterapie
okyseluje tělo do té míry, že tělo musí sáhnout do svých zásaditých
rezerv, aby neutralizovalo kyselost. Přitom musí obětovat minerály
(vápník, hořčík, draslík), které se nacházejí v kostech, zubech,končetinách,
nehtech a vlasech. Proto vidíme změny na osobách, které dostávají
chemoterapii, mimo jiné i padání vlasů. Ostatní léky rovněž zhoršují
kyselost organizmu, takže je třeba se jim vyhýbat, jak jen je to možné.Správná míra
pH jak již bylo
řečeno, je zcela nemožné, aby rakovinu dostal člověk, který se stravuje
zdravě, pije hodně čisté vody a cvičí. Chcete-li se správně stravovat,
zajistěte svému tělu 60 % zásadotvorné stravy a vyhýbejte se výrobkům,
které jsou z větší části kyselinotvorné, jako jsou sycené nápoje,sladkosti a
produkty rychlého stravování. Nepřehánějte to se solí a používejte
ji co možná nejméně. Když jste nemocní, postarejte se, aby vaše strava byla
zásadotvorná alespoň z 80 %. Máte-li nádor, tak se snažte vytvořit ve
svém těle co možná nejvíce zásadité prostředí. Toho můžete dosáhnout
pomocí stravy, cvičení, vyhýbání se stresu a doplňováním chlorofylu.
Názor odborníků
"Veškerá tak zvaná přirozená úmrtí nejsou nic jiného, než konečná míra
zasycenosti těla kyselostí", řekl George Crile z Clewelandu, jeden z
nejuznávanějších chirurgů na světě."Nesčetné názvy nemocí nejsou důležité - důležitá je skutečnost, že všechny
ty nemoci mají stejnou základní příčinu: přemíru kyselosti v těle." -
MUDr. Theodore A. Baroody, v knize "Zvyšuj zásaditost nebo zemři" ("Alcalize or
Die")."Zvýšená kyselost organizmu je příčinou všech degenerativních nemocí. Když
dojde k porušení rovnováhy a organizmus začne ukládat kyselost a toxické látky
ve vyšší míře, než dokáže vyloučit, pak se objevují nemoci" - MUDr. Robert O.
Young.
Tyto informace byly převzaty a doplněny ze serveru Celostní medecína.
Více informací na:
https://www.celostnimedicina.cz/zapomenuty-objev-nemeckeho-drzitele-nobelovy-ceny.htm#ixzz3agYU5wki